Alfou a omegou činnosti každého elektrického zařízení je zdroj elektřiny. Je jí potřeba k provozu valné většiny strojů, na kterých závisí výrobní proces, a proto je nutné myslet na tento fakt již při prvotním plánování.
Uveďme si jako příklad situaci, kdy plánujete postavit nový provoz, a to tak, aby zde existovalo přímé napojení k síti v dostatečném napětí a toto napětí pokud možno nekolísalo. V takovém případě je zaručeno, že náš provoz bude moci fungovat, protože bude spojen se spolehlivým zdrojem elektrické energie. Ne vždy je však toto možné a proto existují i alternativní řešení. Ta sice nejsou snadná, ale jsou možná.
V situaci, kdy neexistuje napojení na rozvodnou síť je nutné se zaopatřit z hlediska energií samostatně. A toho lze nejsnadněji docílit vybudováním vlastních, malých generátorů či použitím palivových článků. V případě volby generátorů obvykle volba padá na naftové generátory, jejich provoz je náročný, hlučný a poměrně neekologický. Stejně tak výkon není nijak závratný a je třeba velkého úsilí stroje, aby zajistil přísun energie srovnatelný s přísunem z rozvodné sítě. Na druhou stranu se jedná o naprosto spolehlivý způsob samostatné výroby energie, který je de facto závislý pouze na dostatečném množství provozních paliv. V krizových situacích je tak možné zajistit přísun energie nezávisle na rozvodné síti. Proto se takovýchto generátorů využívá například v nemocnicích či zařízeních, která jsou na neustálý přísun energie plně odkázána.
Napájení může být realizováno také palivovými články. Stejně jako vlastní generátory jsou nezávislé na rozvodné síti, nicméně poskytují obdobnou míru možnosti dodávání energie. Jejich tajemství spočívá v tom, čím jsou tyto palivové články naplněny. V historii byly plněny vodíkem, nicméně takové palivové články se komerčně nikdy nerozšířily. Důvodem bylo problematické zásobování vodíkem a nemožnost jeho bezpečného skladování. V současnosti se proto přešlo na plnění metanolem, který je stabilnější a pro manipulaci a distribuci snadnější. Palivové články jsou obvykle spojeny s baterií, kterou v případě nutnosti dobíjejí a to bez zásahů uživatele. Mohou být také propojeny se solárním panelem, čímž se energie získává i tímto ekologickým způsobem, nicméně účinnost takového nabíjení je bohužel nižší.
Vrátíme-li se však ke klasickému napájení ze sítě, zjistíme, že je z hlediska uživatelské náročnosti a stability zřejmě stále na špici. Důvod je prostý. Elektrické síti se vy jakožto koncový uživatel nevěnujete a pouze odebíráte.
Současná rozvodná síť v ČR má normalizované napětí 220/400V, které samozřejmě nevyhovuje každému spotřebiči a proto je třeba jej upravovat trafy a adaptéry. Jejich úkolem je především optimalizace a tím i určitá přepěťová kontrola. Do koncového spotřebiče odešlou jen takové množství napětí, které si opravdu žádá. Zároveň usměrňují jeho tok natolik, aby nepoškodil funkčnost koncového přístroje. Tyto usměrňovače tak plní úlohu určité pojistky, která je však odvislá od konkrétního přístroje. To znamená, že dojde-li k poškození adaptéru, musíme jej nahradit odpovídajícím výrobkem, který bude splňovat veškeré nároky koncového přístroje. V opačném případě by se mohlo stát, že dojde k poškození jak trafa nebo adaptéru, tak i přístroje. Při správné manipulaci se však těchto fatálních následků můžeme vyvarovat, stejně tak se nemusíme obávat ani výkyvů sítě. Pokud opravdu k nějakému dojde, tak to my jakožto koncový uživatel zaregistrujeme možná vypadlým jističem anebo prasklou pojistkou.
Pokud tedy chcete mít napětí plně pod kontrolou, zvolte některý z alternativních zdrojů energie. Pokud se však spokojíte s klasikou, odměnou vám bude bezúdržbový provoz. Jedinou podmínkou tak zůstane úvazek vůči určitému poskytovateli energie.